Senátor Michael Canov (SLK) varuje, že senátoři budou čelit obrovskému tlaku v souvislosti s nedávným návrhem na převod nepedagogických pracovníků pod jurisdikci obcí. Tento proces nebyl realizován tradičním způsobem vývoje vládního návrhu, ale objevil se jako pozměňovací návrh během druhého čtení. S přiznanou strategií zákonodárců tak podporují zákon v situaci, kdy senátoři budou muset učinit rozhodnutí bez možnosti jeho dodatečného zrušení ze strany Sněmovny.
Plány předložené zákonodárci totiž přichází do Senátu na konci června nebo počátkem července, což vytvoří velký tlak na to, aby senátoři danou legislativu schválili. Pokud by se rozhodli tento zákon vrátit zpět Sněmovně kvůli nespokojenosti s převodem pracovníků, mohlo by to negativně ovlivnit i další pozitivní změny zakomponované v tomto dokumentu.
Canov upozorňuje na skutečnost, že situace je komplikována nejen časovým rámcem projednávání, ale také okolnostmi celkového politického vyjednávání. Je pravděpodobné, že tlak ze strany místních samospráv a jiných aktérů bude mít vliv na konečné rozhodování senátorů. Tlakové faktory zahrnují i možné obavy z dopadu novely jako takové.
Dalším důležitým bodem je otázka důvěry veřejnosti ve fungování legislativního procesu a smysluplnost provedených ustanovení. Podle Canova vyvstává obava z toho, jak by mohl být tento systém aplikován v praxi a zda je navrhovaná úprava dostatečně robustní k tomu, aby vydržela nápor kritiky při jejím zavádění.
Zákon o převodu nepedagogických pracovníků pod správu obcí má za cíl zefektivnit jejich řízení a podpořit decentralizaci administrativních úkolů spojených s těmito zaměstnanci. Otázky kolem efektivity této změny však nemají jen právní rozměr; dotýkají se také financování místních rozpočtů a schopnosti jednotlivých krajských zastupitelství obstát ve finančních nárocích.
Vzhledem k dynamice politického prostředí se zároveň šíří názory o potřebě přehodnotit jednotlivé oblasti reformy školství a přidružené legislativy vůbec. Mnozí odborníci považují za nezbytné věnovat pozornost kvalitě vzdělávání jako celku namísto fragmentovaných novel zaměřených jen na určité segmenty trhu práce ve vzdělávacím sektoru. V těchto souvislostech nabývá význam slovo “komplexnost”, které vystihuje potřebu provázaného přístupu ke všem aspektům vzdělávací reformy pro zajištění dlouhodobě udržitelného rozvoje školského systému v České republice.