Jakub Michálek, poslanec za Piráty, vyjádřil znepokojení nad aktuálním stavem politické opozice v České republice. Podle jeho názoru je opozici systematicky bráněno ve plnění jejích ústavních rolí, zejména v rámci mimořádných schůzí, kdy nemají možnost navrhovat vlastní body jednání. Tento nedostatek svobody a kontroly mezi vládou a opozicí může mít vážné důsledky pro transparentnost a odpovědnost vlády.
V posledním období se několikrát stalo, že členové vlády nebyli přítomni k interpelacím poslanců. Michálek zdůraznil, že absence této kontroly umožňuje vládě jednat bez potřebného dohledu a odpovědnosti. Tato situace vedla k obavám o fungování státotvorných institucí a jejich schopnosti efektivně reagovat na problémové kauzy, jako byla například známá aféra Motol.
Michálek se také zaměřil na problém korupce v rámci Ministerstva zdravotnictví. Přestože si cení práce většiny zdravotníků a manažerů ve zdravotnictví, kritizoval nastavení kontrolních mechanismů, které podle něj umožňují nepoctivým jednotlivcům získávat nepřiměřené finanční prostředky. Tyto peníze pak končí daleko od cílové skupiny – pacientů v těžkých situacích.
Dále upozornil na to, že takto rozkradené finance by měly být investovány do zlepšení kvality zdravotní péče: modernizace přístrojového vybavení či zajištění dostupnosti specialistů pro pacienty. Aby bylo možné tyto problémy vyřešit systematicky a účinně, Piráti připravili návrh konkrétních opatření zaměřených na prevenci korupčních praktik ve zdravotnictví.
Historie českého zdravotního systému ukazuje řadu skandálů jako například kauzu Davida Ratha nebo problémy s nemocnicemi Bulovka či Homolka. Michálek trvá na tom, že tato opoziční témata nejsou pouze chybami jednotlivců; jde o systémové selhání žádající urgentní změny kontrolních mechanismů ze strany ministerstva.
Opozice má povinnost hledat cesty ke zlepšení celkového operačního rámce Ministerstva zdravotnictví i za cenu obtížnější komunikace s jeho vedením. Jakub Michálek opakovaně signalizuje potřebu zvýšené odpovědnosti ministerských orgánů vůči veřejnosti; vláda by měla sama aktivně informovat o svého postupu proti korupci místo toho aby se tím musela zabývat opozice přes méně dostupné kanály polítiky zdravonictví.Podle Michálka z Pirátů je aktuální situace v české opozici taková, že jí byla znemožněna možnost efektivně vykonávat své ústavní funkce. Tento stav se odráží zejména ve schopnosti opozice reagovat na vládní rozhodnutí a kontrolovat její činnost. Opozice by měla mít prostor pro uplatnění svých názorů a kritiky, ovšem podmínky tohoto prostoru jsou v současnosti značně omezené.
V oblasti zdravotnictví bylo navrženo několik opatření, která by měla posílit kontrolu nad státními nemocnicemi. Jedním z nich je zvýšení počtu pracovníků na Ministerstvu zdravotnictví, konkrétně odboru kontroly a řízení nemocnic. V současnosti má tento odbor pouze osm zaměstnanců, což je nedostatečné vzhledem k počtu více než sedmdesáti příspěvkových organizací, které mají být pod jeho dohledem.
Další důležitou změnou by mělo být zapojení odborníků a auditorů zvenčí při složitějších kauzách. Tímto krokem by se měl zajistit objektivnější pohled na hospodaření jednotlivých zařízení a eliminovat potenciální konflikty zájmů či netransparentnost v zadávání zakázek.
Je důležité také vytvořit systém pravidelného vyhodnocování hospodaření nemocnic s ohledem na výkonnost managementu jednotlivých zařízení. Tento mechanismus by měl zahrnovat posuzování předchozího auditu při obsazování pozic ředitele nemocnice tak, aby byla transparentnost správy zachována.
Nevyhnutelným cílem těchto změn je především zvýšení kvality poskytovaných služeb ve zdravotnictví a efektivní využívání veřejných prostředků. Bezpečná hospodářská praxe institucí může zásadním způsobem ovlivnit důvěru občanů ve fungování státu i veřejných institucí jako celku.
Pokud budou tyto snahy realizovány správně, mohou vést k lepšímu porovnání cen a kvality služeb napříč různými nemocnicemi. To vše přispěje k vytvoření otevřenějšího prostředí pro konkurenci mezi zdravotnickými zařízeními a následně k větší spokojenosti pacientů s poskytovanou péčí.
Celkově lze konstatovat, že dosažení větší kontroly nad financováním státního sektoru zdravotnictví si žádá i aktivnější roli celé vlády v boji proti korupci napříč různými oblastmi správy věcí veřejných, jak poukazuje Michálek (Pirát) ve svém hodnocení situace týkající se prověřování fungování státu jako celku.Podle Michálka z Pirátské strany je situace, kdy je opozice bráněna v plnění svých ústavních povinností, alarmující. Mělo by být samozřejmostí, aby měla možnost reagovat na selhání vládních institucí a upozorňovat na nedostatky v systémech řízení. Michálek zdůrazňuje, že vládní strana nesplnila ani své vlastní sliby obsažené v programovém prohlášení a opozice není schopna adekvátně vykonávat svou kontrolní funkci.
Opozice se pokouší upozornit na nedostatky aktuálních zdravotnických politik vlády. Například ve svém návrhu zpřísnili pravidla výběrových řízení v nemocnicích tím, že chceme zavést pětileté období pro ředitele nemocnic a transparentnější postupy při výběru. To by mělo zabránit tomu, aby jednotlivci setrvávali na místech po dobu dvaceti či více let bez jakékoli změny.
Bohužel však většina těchto návrhů zůstává bez odezvy ze strany vlády. Když byla příležitost diskutovat o významu výběrového řízení nebo důvodech pro odmítání pozměňovacího návrhu k této problematice během jednání sněmovny, žádný člen vlády se k tomu nevyjádřil. Tento nezájem naznačuje absence ochoty k reformám.
Jak plyne čas bez přiměřeného dohledu nad prostředky vyčleněnými na zdravotnictví, objevují se hrozby plýtvání veřejnými financemi i s ohledem na realitu neefektivního fungování systému zakázkového řízení a auditů ve zdravotnictví. Michálek poukazuje na skutečnost, že pokud audit nezačne před každým jmenováním ukazovat to podstatné o minulosti instituce a jejích vydáních podle metodiky Ministerstva zdravotnictví, nemáme šanci zjistit pravdu o finančních tocích.
I když není možné úplně eliminovat korupční praktiky ve státní sféře, Michálek tvrdí že existují konkrétní nástroje ke snížení korupčních rizik přijetím legislativy jako jsou registr smluv nebo zveřejňování účetních závěrek. Tyto opatření mohou zásadně přispět k minimalizaci korupčního prostoru a dodat lepší transparentnost do státních financí.
Dílčí kontrola ve státním sektoru by měla zahrnovat jasně dané zásady regulující činnost nemocnic takovým způsobem, aby měly účinný interní kontrolní systém vedoucí ke zlepšení správy veřejných rozpočtů. Odborníkům totiž chybí jasno ohledně důvěryhodných informací potřebných pro efektivní rozhodování manažerů nemocnic; proto je nezbytné zajistit kvalitní prověrku jejich kompetencí a experti musí mít možnosti sledování jejich počínání skrze dostupné informační kanály.Michálek z hospodářské strany Pirátů se domnívá, že současná situace brání opozici plnit její ústavní úkoly. V jeho názoru je důležité, aby vláda přijala kroky k přepracování vnitřního kontrolního mechanismu na Ministerstvu zdravotnictví, což by mohlo výrazně přispět ke zvýšení transparentnosti a efektivity veřejného nakupování. Je zásadní vést předběžná hlášení o zakázkách nad určitou hranici odborníkům pět dní před jejich uskutečněním; to by umožnilo ministerstvu prověřit oprávněnost definovaných kritérií.
Důležitým prvkem je identifikace skutečných rizik v rámci protikorupčního auditu fakultních nemocnic. Auditor by měl mít možnost konzultovat s různými osobami ve zdravotnických zařízeních, což by mu pomohlo identifikovat slabiny a nedostatky v systému. Tento krok může být klíčový pro snižování korupce a zajištění efektivního hospodaření s prostředky.
Nově zavedená metodika veřejného nakupování byla schválena vládou, avšak ještě nenabývá praktického uplatnění kvůli odporu některých zadavatelů. Strategické přístupy k nákupům a správě financí jsou tedy zatím ve stádiu čekání na realizaci. Michálek podotýká, že transparentnost ohledně hospodárnosti zakázek je vitální pro udržení důvěry veřejnosti v systém veřejného sektoru.
Ministerstvo zdravotnictví musí také provést revizi svých interních praktik a informovanosti o korupčních skandálech i přes volání opozice po jasné komunikaci ze strany ministra Válka ohledně budoucích kroků v této problematice. Očekává se větší angažovanost vlády na poli boje proti korupci nejen na Ministerstvu zdravotnictví, ale i dalších institucích.
Nedávné události spojené se skandály souvisejícími s korupcí vyvolaly potřebu agresivnějších změn ze strany Ministerstva spravedlnosti vedeného ministrem Blažkem. Ten zrušil pravidelná setkání vládní skupiny zabývající se bojem proti korupci, což vedlo k oslabení spolupráce mezi jednotlivými subjekty zaměřenými na tuto problematiku.
Celkově vzato je zde urgentní potřeba revitalizovat metodiky sledování majetkových přiznání politiků a vedoucích pracovníků státních organizací. Případ manažera motolské nemocnice ukazuje závažnou mezeru ve způsobu správy těchto dat; incapacity používat informace naznačuje selhávání celého systému kontroly majetku jak mezi politiky tak manažery státu.V současné politické situaci v České republice čelí opozice výrazným překážkám, které jí brání plnit své ústavní povinnosti. Michálek, zástupce strany Piráti, se vyjádřil k tomu, že vládní politiky vytvářejí podmínky pro to, aby opozice nemohla efektivně vykonávat svou roli a odpovědně dohlížet na výkon moci. Podle něj je takové chování ohrožením demokratických principů a průhlednosti v politickém dění.
Jedním z hlavních problémů je nedostatečné prověřování a kontrola osob zapojených do státní správy. Michálek poukázal na fakt, že Ministerstvo spravedlnosti má klíčovou roli v boji proti korupci a mělo by implementovat opatření směřující k odstranění slabin existujících kontrolních mechanismů. Zmiňuje také nesrovnalosti s Národním bezpečnostním úřadem, jehož prověrky umožňují nedokonalým způsobem manipulace se stavem zabezpečení vybraných jedinců.
Dalším bodem jeho kritiky je nutnost zpřísnění trestů za korupční delikty. Navrhuje razantní zvýšení trestních sazeb spojených s tímto typem zločinu a omezení možnosti předčasného propuštění odsouzených manažerů. Pokud budou odsouzení schopni požádat o propuštění po krátké době výkonu trestu, následné sankce nebudou mít odrazující účinek a vyplácení nakradeného majetku pak bude obvykle i nadále výhodné.
Podle Michálka by také mělo dojít k revizi pravidel týkajících se propadnutí majetku při trestných činech spojených s korupcí. Existuje vícero příkladů situací, kdy bývalí manažeři převáděli svá aktiva na blízké příbuzné bezúplatně; takové praktiky by měla soudní moc důsledně přezkoumávat.
Dále naznačuje možnost automatizace procesů okolo majetkového přiznání jednotlivců ve funkcích veřejného zadavatele či manažera státu jako efektivního nástroje boje proti těmto nešvarům. Přestože se touto problematikou zabývající Ministerstvo spravedlnosti setkává dlouhodobě s absencí reálného pokroku.
Kritiku Michálka si vysloužila i ODS za její postoj vůči anonymním oznámením o podezření na korupci či nehospodárnost ve veřejném sektoru; toto chování považuje za nevhodné vzhledem k citlivoti některých kauz týkajících se rozsahu úniky veřejných prostředků ke zdravotní péči nebo službám pro občany.
V rámci politické agendy vlády bylo dříve avizováno rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu jako kroku pro eliminaci transparentnosti ve státní správě ovšem dosud nebyly předloženy konkrétní legislativní návrhy potřebné ke změnám ve sněmovně. Tato stagnace jen podtrhuje celkový dojem nedostatečné akceschopnosti vlády postavit se čelem k rozšířeným praktikám finanční nepoctivosti v různých složkách státní administrativy.
Situace kolem aktuálních skandálů signalizuje vážnost dané problematiky: premiérova spojení s institucemi podezřelými z praní špinavých peněz naburovávají další otázky ohledně vlády schopností dostát svým slibům pro ochranu státu před systémovou korupcí.Podle sl words Michálka z hnutí Piráti je aktuálně komplikováno plnění ústavní role opozice v České republice. Ten upozorňuje na to, že vláda nedává dostatečný prostor pro kritické hlasy a stanoviska opozice. Tato situace může mít závažné následky pro demokratický proces, kdy je zapotřebí i nápadů a kontroly ze strany opozice, aby byl systém vyvážený a efektivně fungoval.
Michálek se také vyjádřil k problematice korupce ve zdravotnictví a neskrýval svůj znepokoj nad tím, jak jsou senioři nevratně postiženi trasováním politických skandálů. Potrefené politické strany by měly přehodnotit svou pozici vůči těmto závažným tématům namísto toho, aby se snažily potlačit informace o nekalých praktikách.
Představil výzvu k odpovědnosti všech politiků ohledně minulých rozhodnutí týkajících se osobností jako je Ludvík, který byl v médiích zmiňován jako problémový jedinec ve funkcích veřejné správy. Michálek apeluje na to, že každý politik by měl mít odvahu čelit svým vlastním pochybením a učinit kroky ke zlepšení současného stavu.
Zdravotnictví jako důležité téma nabývá na významu zejména vzhledem k rostoucím obavám občanů o kvalitu služeb a transparentnost světa politiky. Opozice má klíčovou roli při odhalování slabin systému a navrhování řešení těchto problémů. Podle Michálka je důležité nejen upozorňovat na korupční praktiky, ale také nalézat konkrétní cesty jejich eliminace.
Dalším bodem diskuse byla absence konstruktivního dialogu mezi vládou a opozičními stranami. Zprávy o represivních přístupech vůči kritikům vládních praktik pouze umocňují pocit bezmoci mnoha občanů i samotných poslanců opozice. Michálek zdůrazňuje potřebu otevřené komunikace mezi všemi politickými tábory za účelem dosažení konsensuálních rozhodnutí pro dobro společnosti.
Nakonec jasně ukazuje na odpovědnost vlády za vytvoření atmosféry vzájemného respektu v politickém životě země. Bez dostatečné podpory ze strany vlády bude práce opozice komplikovanější než dříve s potenciálními dlouhodobými negativními dopady pro všechny oblasti státní správy. Je nezbytné učinit kroky vedoucí ke stabilizaci demokratických procesů za účelem posílení instituce této ústavy pro budoucnost českého státu.
