Když jsem uviděl obrázek známého politického kolážisty TMBK, který k podobizně premiéra Fialy připsal název amerického filmu Tahle země není pro starý, tak jsem si uvědomil, jak moc se to blíží realitě. Kde jinde totiž chtějí zavádět důchodový věk až v 68 letech?
Odpověď je, že skoro nikde, pokud tedy bereme vyspělou Evropu. Podle tabulky České správy sociálního zabezpečení jsou v Evropě totiž pouze dvě země, kde je v nějaké formě schválený odchod do penze v 68 letech. Je tu poté třeba i taková Francie, kde je aktuálně odchod do důchodu nastaven na 62 a při současných pokusech Macrona o jeho zvýšení na 64 let se konají po celé Francii masivní demonstrace.
Při pohledu na tento obrázek kolážisty je vyznívající pointa až mrazivě vtipná, kdy se důchodci prahnoucí po zařazení do penzijního systému, který nemůže jejich touhu dostatečně nasytit, stali ve Fialově Česku pomyslným nepřítelem číslo jedna. Každý by ale měl být vlastně rád, protože budoucí důchodci si díky Fialově vládě prodlouží své (pracovní) mládí o tři roky. No neberte to, za tohle jsme v roce 2021 cinkali klíči, tedy volili onu změnu. Ona to změna asi bude, ale jako každá změna to může být změna i k tomu horšímu.
Dalším pomyslným bojem Fialy a jeho vlády proti důchodcům je podle informací serveru Seznam Zprávy aktuálně zamýšlené pokrácení valorizací. Zákon o valorizaci důchodů byl schválen z důvodu toho, aby byl v dobách inflační krize důchod penzistům navyšován dle vývoje inflace automaticky a tím mírnil existenční rizika seniorů s tím pojené. Penzisté opravdu nemohou za to, že už tu máme skoro rok šíleně vysokou dvoucifernou inflaci.
Tahle země asi není nadále pro starší lidi, jak dnes, tak i v budoucnu, kdy všichni budeme povinně mladí. Být stále mlád si už přál Karel Gott, nám se to asi splní. Za pár let tak kolem sebe uvidíme mladé a zdatné sedmašedesátileté pracovníky s umělou kyčlí, kardiostimulátorem nebo naslouchátky, protože to, že někdo někde žije v průměru déle, ještě automaticky neznamená, že nemá jiné jinak limitující zdravotní komplikace.
Pan premiér to jistě klasicky okecá slovy, že ne každý bude muset odejít do penze v 68 letech, že budou výjimky, ale hned vzápětí už neřekne tu podstatnou druhou část – jak moc pokrácený důchod budou mít lidé, co odejdou do penze dříve než v 68. Proč nejít nějakou střední cestou? Navýšit odchod do penze třeba o jeden rok a pak bonifikovat o několik procent vyšším důchodem ty důchodce, co se rozhodnou další roky důchod nepobírat, budou místo toho déle pracovat a odejdou do penze fakticky až třeba v těch 68 letech. Nebo i klidně později, protože na tom takto mohou vydělat obě dvě strany.
Penzijní reformu spočívající ve zvýšení věku odchodu do důchodu zvládne udělat každý trouba. Zavádět 68 let plošně je podle mého mimo realitu fungování průměrného člověka při pracovním procesu v tomto věku. Vždyť už dnes jsou pro spoustu firem lidé nad 50 let spíš přítěží, nebo se tak s nimi alespoň jedná. Těžko se tohle výrazně změní i za 30 let. A dělat výjimky na předčasný odchod bude zase technicky a administrativně dost náročné.
Proč tedy nejít cestou nějaké pozitivní motivace pro ty, kteří ještě zvládnou pracovat a chtějí pracovat? Alespoň by vláda nedávala lidem pověstný signál, že tato země “není pro starý”.
