Markéta Pekarová Adamová o sobě dala před pár dny vědět, když nadhodila téma prodeje pivovaru Budvar. Podle ní by stát neměl vařit pivo, podle mě by někteří měli raději mlčet. Zoufalí lidé však dělají zoufalé činy, takže mám pro podobné výroky určitou míru lidského pochopení.
A v zoufalé pozici TOP 09 je, což potvrzují pravidelně průzkumy veřejného mínění. Z vládního angažmá a koalice Spolu těží především ODS, která se preferencemi pohybuje nad 20 procent, TOP 09 je trvale pod 5 procenty a bez koalice Spolu již téměř neexistuje.
Není tedy divu, že se tonoucí Markéta Pekarová Adamová snaží i stébla v podobě témat, jako je zavedení eura, sňatky homosexuálů nebo právě prodej Budvaru, chytat. Zda je to správnou strategií, to si jistý nejsem, protože šéfka TOP 09 je kritizována i z vlastních pozic. Zavedeni eura je na hodně let dopředu nereálné, proti sňatkům homosexuálů se postavil bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek a záměr prodat Budvar nenašel pochopení ani u ostatních členů koalice Spolu – jmenovitě u ministrů Stanjury a zejména Nekuly.
Když se vrátíme k prodeji Budvaru, tak je to naprosto scestná myšlenka. Pokud tedy není cílem prodat i to poslední, co nám ještě zbylo. Jak bychom na tom například teď byli, kdyby v minulosti stát nezprivatizoval zásobníky plynu? Nechci to srovnávat s pivovarem, ale právě strategické zásobníky plynu jsou jedním ze symbolů zběsilé privatizace minulých let, kdy nám sice přitekly jednorázově peníze do statní kasy, ale z dlouhodobého hlediska jde o strategickou chybu, což umocňuje i současná situace ve světě.
Budvar je zase firma, která vydělává a přináší každý rok do pokladny zajímavé peníze. Není potřeba ji prodávat. Zisk z prodeje by nás z krátkodobého hlediska při současných schodcích stejně nevytrhnul a z toho dlouhodobého by to byla ztráta po všech stránkách.
