Poté, co vyšla najevo pražská korupční chobotnice okolo “Starosty” Petra Hlubučka, už začínám trochu chápat, proč to byli zrovna Starostové s velkým S, kteří tolik bojovali proti reformě stavebních úřadů minulé vlády, kdy měl o stavbách rozhodovat jeden velký superúřad a ne místní stavební úřady jako doposud.
Nemám k tomu žádné přímé důkazy, ale mezi lidmi kolují historky o tom, že zrovna na lokálních stavebních úřadech, pokud chcete opravdu stavět, se nějaký ten úplatek očekává. A stavební úřady v obcích jsou často pod kontrolou starostů.
Současná forma stavebních úřadů je ideálním prostředím pro korupci menšího rozsahu a může vyhovovat těm, kteří v tom jednoduše umí chodit. A právě hnutí STAN bylo tím nejhlasitějším sněmovním odpůrcem reformy, kterou na základě společné koaliční dohody přepsal současný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve prospěch pravomocí obcí.
Prosím, ale neházejte všechny starosty do jednoho pytle. Existuje spousta poctivých starostů, kteří dělají svou práci opravdu dobře bez žádných postranních úmyslů. Není náhodou, že v průzkumech vycházejí zrovna starostové dlouhodobě jako nejdůvěryhodnější politici.
S čím mám však velký problém je to, že si politické hnutí Starostové a nezávislí (STAN) tak trochu přisvojilo práci všech starostů, kteří mají všeobecně dobrou pověst, a to včetně těch, kteří s hnutím, kterému šéfuje Vít Rakušan, nemají nic společného. A teď jim ke všemu kazí jméno svými kauzami včetně té korupční okolo Petra Hlubučka.