Ministr Jozef Síkela měl původně obsadit post eurokomisaře pro energetiku, všechno je ale jinak. Tento post obsadí nakonec Dán Jørgensen. Druhý post, o který měl vyslanec Fialovy vlády zájem, byl eurokomisař pro obchod. Tohoto postu se však ujme slovenský zástupce Šefčovič.
Zejména druhý jmenovaný je velkým překvapením, protože Ficova vláda je na rozdíl od české vlády velkým kritikem Bruselu a vztahy s předsedkyní komise Ursulou von der Leyen jsou všechno jen ne růžové.
I tak získalo Slovensko vlivný post eurokomisaře a na Česko a Síkelu zbyl jen slabý post eurokomisaře pro mezinárodní partnerství, který je asi něco srovnatelného jako za Fialovy vlády uměle vytvořený post ministra pro evropské záležitosti. Prostě takový post do počtu, který je potřeba k tomu, aby to vycházelo a všichni si mohli ukrojit svůj kousek z pomyslného koláče.
Ono se ale není vůbec čemu divit, protože jestli se někdo v Bruselu jen letmo podíval na to, jak tu Síkela jako ministr vedl energetickou krizi, tak není žádným překvapením, že mu nesvěřili složitější funkci.
Fiala vsadil svůj politický kapitál na velmi dobrý vztah s Ursulou von der Leyen. Od eurovoleb ji byl v Bruselu hned několikrát navštívit. Jeho europoslanci z koalice Spolu včetně těch z ODS pro ni dokonce hlasovali, když se v europarlamentu hlasovalo o předsedkyni komise.
Do té doby by pro europoslance ODS hlasovat pro hlavní tvář Green dealu a migračního paktu v podobě von der Leyen bylo něco nemyslitelného, předseda strany Fiala však změnil jejich postoj zřejmě s vidinou příšlibu silného portfolia pro našeho eurokomisaře.
Nebylo to však nic platné. Fiala prohrál a Česko bude mít i přes zoufalou snahu zalíbit se von der Leyen slabého eurokomisaře. Jde o osobní selhání premiéra Fialy. Někdy je možná lepší nebýt příliš snaživý jako v případě Slovenska.
