Rozdíl mezi fungováním britské a české demokracie si můžeme aktuálně ukázat na podobném přešlapu, kterého se dopustila bývalá britská premiérka Trussová a představitelé tuzemské vládní koalice. Zatímco britská premiérka kvůli svému přešlapu nakonec po tlaku vlastní strany rezignovala na post premiérky, ve Fialově vládě nenese za podobný přešlap odpovědnost nikdo, což je tak trochu symptomatické.
Vše začalo na začátku týdne příspěvkem na Twitteru místopředsedkyně Sněmovny Richterové z Pirátské strany, že by připravovaná daň z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) měla platit už pro letošní rok. Toto tvrzení druhý den potvrdil i vicepremiér vlády Jurečka. Ministr financí Stanjura však tuto informaci následně dementoval a uvedl, že by daň měla platit až od roku 2023. Za následek to mělo okamžitý propad několika firem na pražské burze. Burza se následně vzpamatovala, ale kvůli nejisté situaci hrozí na začátku nového týdne další pád, protože Piráti stále trvají na retroaktivním zdanění už za rok 2022.
Něco podobného se v Británii podařilo dnes již bývalé premiérce Trussové, která za to zaplatila rezignací. Přešlap, který způsobil podle informací ekonoma Lukáše Kovandy pro tři tuzemské klíčové firmy ve výši 31 miliard své hodnoty, kdy polostátní ČEZ přišel ve středu o 17,5 miliardy, však nestál ve Fialově vládě hlavu nikoho. Jak je to možné?
Vláda pěti stran je totiž natolik křehká, že premiér Fiala se bojí zasáhnout a provádět jakékoliv personální změny. A proto také máme pořád za ministra vnitra Víta Rakušana, který má pod sebou policii, která zároveň vyšetřuje spolustraníky ze STAN kvůli pražské korupční kauze Dozimetr a stykům s obviněným podnikatelem Redlem. Ve vládě máme stále i ministra spravedlnosti v podobě Pavla Blažka za ODS, kterému se po Brně přezdívá příznačně Don Pablo, jehož blízký známý a vlivný člen brněnské ODS Otakar Bradáč, sedí nyní ve vazbě za korupční kauzu v Brně při kupčení s městskými byty. Našli by se však i další kandidáti, kteří jsou zralí na výměnu, jako například ministr průmyslu a obchodu Síkela kvůli těžkopádnému řešení energetické krize.
Ve Fialově vládě došlo zatím pouze k rezignaci Petra Gazdíka pro styky s podnikatelem Redlem, který se však, když už je po těch volbách, na resort zase vrací v podobě poradce ministra Balaše, a nucené změně při odchodu bývalé ministryně Anny Hubáčkové, která končí na ministerstvu dobrovolně ze zdravotních důvodů. Ale i s jejím náhradníkem je problém, ministerstvo pro životní prostředí má totiž vést brněnský lidovec Petr Hladík, který byl na policii podávat vysvětlení k již zmíněné brněnské kauze s byty.
Netvrdím, že se mají ministři točit jako na orloji jako při covidu, kdy se tak však dělo při obrovské zdravotní krizi, kdy tlak na ministra zdravotnictví byl ze všech stran enormní. Ale aby se premiér Fiala bál provést personální změny, považuji za jeho slabost. Je otázkou, jak dlouho bude tato neakceschopnost premiéra ze strany voličů tolerována.
