Ministryni obrany Janě Černochové chybí zásadní věc, a to pochopení pro jiné názory. Pokud má někdo jiný názor než ona, je to hned Putinův dezolát. Utvrdila mě v tom kauza s olympionikem Svobodou, který si dovolil se veřejně vyjádřit k ruské invazi v souvislosti se sportovci trochu jinak, než hovoří vládní doktrína. Je vtipné, že ministryně, která by se měla starat především o obranu, většinou útočí na ostatní s jiným názorem.
Víte, jaký je nejjednodušší způsob, jak vyhrát diskuzi? Nediskutovat, ale označit druhého nějakou pejorativní nálepkou, která z dotyčného udělá postrach nebo pitomce. To se podařilo už dříve ministryni Černochové, která zpopularizovala nálepku dezolát. “Jsou to proputinovi dezoláti,” zvolala bojovně v rozhovoru pro PrahaIN koncem minulého roku na adresu protivládních demonstrantů. Demonstranti byli onálepkování, zostuzeni a o jejich názory se dále nemusí nikdo zajímat. Vyřešeno.
Následně se tento pojem uchytil i v internetovém prostoru, kterým fanoušci vlády, kteří volají po tom, že pouze více zbraní vyřeší válku na Ukrajině, takto nálepkují nejen milovníky Vladimira Vladimiroviče, ale třeba i jen názorové oponenty z pohledu řešení války či míry vyzbrojování Ukrajiny. V poslední době k této nálepce přibyla i další nálepka chcimír, která opět jen podkládá to, co bylo napsáno o pár vět zpět.
Olympionika Svobodu sice Černochová dezolátem přímo nenazvala, ale její reakce se nesla ve velmi podobném duchu. Svoboda si přitom dovolil říct pouze svůj názor na účast ruských a běloruských sportovců na olympiádě, kdy uvedl, že souzní s aktuálním stanoviskem MOV, který doporučil návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží, protože podle jeho osobního názoru politika do sportu nepatří. V rozhovoru se držel z pohledu sportovce neutrálního postoje a jako předseda Komise sportovců bral v potaz vyjádření sportovních komisí a MOV. A to není žádný proputinovský názor.
Olympionik se možná vyjádřil trochu neobratně (což není překvapením, není to politik) a následně se na Facebooku i omluvil a svá slova upřesnil. Twitterová úderka vládních fanoušků však z toho udělala hysterickou kauzu nebývalých rozměrů a oheň byl na střeše. Benzin do ohně následně přilila ještě sama ministryně Černochová, která si na této kauze akorát přihřála svou militantní polívčičku.
Svoboda, který je zároveň vojákem z povolání, putoval posléze k ministryni jako malý žáček na kobereček, což považuji ze strany ministryně vůči panu Svobodovi jako za naprosto nedůstojné a součást veřejného zostuzení jako v případě nálepek. Výsledkem kromě pokárání je, že olympionik skončí v čele Komise sportovců a dostane písemnou důtku, navíc má vyrazit s Černochovou za ukrajinskými vojáky. Ministryně tedy Svobodu za dezoláta přímo neoznačila, ale dezoláta z něj ve veřejném prostoru v podstatě udělala.
Takový útočný přístup k jiným názorům je pro mě naprosto nepřijatelný. Když si navíc vezmeme v potaz, že olympionik Svoboda neřekl nic významně strašného. Jen polemizoval o možné účasti ruských a běloruských sportovců na olympiádě. Není to žádný milovník Putina, není to podporovatel ruské agrese na Ukrajině. Dovolil si pouze říct určitý umírněný názor, za který byl skoro až zadupán do země.
