Stojím si za tím, že názorově rozdělená společnost je znakem demokracie, ne její chybou, protože pouze pluralita názorů zaručuje, že nedojde k ustanovení jednoho oficiálního názoru, který musí masy slepě následovat. Problém je podle mého trochu jiný, o čemž se rozepíšu dále.
Pokud ale někdo mluví o spojování společnosti, mám z toho trochu hrůzu, protože i komunisté chtěli vlastně spojovat společnost. Akorát jaksi při tom nebrali ohledy na jiné názory, které se s tím jejich pojit nechtěli. V dobách komunistické totality byla česká společnost na venek spojená, kdy všichni chtěli (či museli) budovat socialismus, akorát jaksi za cenu potlačení práv a svobod občanů.
Přirozenou lidskou náturou je nesouhlasit a zpochybňovat, proto dokud bude panovat svoboda, bude společnost přirozeně rozdělená. Buď tu budeme mít svobodu a demokracii, anebo tu bude vyšší autorita, která společnost spojí, což ale nebude dobrovolné. Spojovat společnost je tedy docela nebezpečný čin, pokud nejste tedy onen spojovatel, který ji chce spojit pod svým názorem.
Rozdělená společnost není problém, radikalizace ano
Problém, kterému čelíme v současnosti, není rozdělená společnost, ale podle mého spíš vyhrocená atmosféra ve společnosti, kterou zesilují algoritmy sociálních sítí jako Facebook nebo Twitter, kde se uživatelé čím dál více uzavírají do sociálních bublin. Tento problém následně volně přechází v radikalizaci určité části společnosti, která se už začíná projevovat při protestech a demonstracích i v ulicích.
Vidíme zde například až iracionálně chorobnou nenávist vůči Babišovi, protože nenávist není nesouhlas. Tohle už je bohužel o ten stupeň výše. Ale není to jen radikalizace Babišových odpůrců, kteří se ve své nenávisti utvrzují primárně v sociálně bublině na Twitteru, ministerstvo vnitra varuje i před radikalizací odpůrců Fialovy vlády. Mezi ty patří například skupina kolem Ladislava Vrabela, která zase působí na Facebooku.
Takže našim problémem není rozdělená společnost, ale radikalizace společnosti, čemuž zdatně pomáhají sociální sítě. Je potřeba problém správně pojmenovat a nezkoušet naopak něco, o co už se marně pokoušeli v minulosti komunisté.
