Senátorka Němcová způsobila na Twitteru menší poprask, když zveřejnila divokou konspirační teorii smíšenou s informací, která by mohla být pravdivá, ale nemusela. Šlo o ukázkový příklad šíření dezinformace. Je to paradox, protože vládní politici si dali za cíl právě boj proti dezinformacím.
“Slovensko: exministr obrany Naď informoval o platbách z Ruska pro Smer na ovlivnění voleb,” píše ve svém příspěvku na Twitteru senátorka Němcová. Jedná se o informaci, kterou nelze potvrdit a může být pouze součástí předvolebního boje dvou antagonistických politiků.
Ale nechci tuto informaci zpochybňovat, protože pravdivá být může. Nelze však na informaci, která sama není zdaleka stoprocentní, není ověřena z více zdrojů, začít stavět další konstrukce, které přerostou do vyloženě konspirační teorie. “Rusko se sune přes Maďarsko a Slovensko i k nám. Asi proto byl Babiš u Orbána. Proto ANO, Středula a ke zradě vždy připravení komunisté eskalují napětí a chtějí svrhnout naši vládu,” konspiruje Němcová dále ve stejném příspěvku. Jak na takové šíření dezinformací zareaguje premiér Fiala?
Jelikož je Fiala čitelný jako knížka o bojácném a nerozhodném premiérovi, tak si troufnu odhadnout, jaká bude jeho reakce (a že by zareagovat měl). Žádná. Předpokládám, že opět strčí hlavu do písku jako v případě řešení problémů se svými ministry nebo šokujícími výroky řeporyjského starosty Pavla Novotného z premiérské ODS, který byl dokonce odsouzen. Ve všech těchto případech známe Fialovu nulovou reakci.
Stejně tak tomu bude pravděpodobně i u skandálního šíření dezinformací ze strany senátorky Němcové, která pochází také z Fialovy ODS. Je zajímavé, že vláda chtěla natolik bojovat proti dezinformacím, že zřídila původně i vládního zmocněnce pro boj s dezinformacemi, aby pak nepodložené, konspirační teorie a prakticky dezinformace šířila sama vrcholná politička vládní strany.
Paradox? Pokrytectví? Není tomu poprvé. Fiala kupříkladu před volbami vedl boj proti populistům, kdy svým voličům sliboval populisticky něco, co není schopen či ochoten splnit, až se z něj populista sám stal. V tomhle jsou totiž premiér a politici vládních stran od Fialy přes Pekarovou Adamovou až po Němcovou opravdovými mistry – dělat přesně to, co kritizují na ostatních, a myslet si se vší arogancí, že u nich je to úplně v pořádku.
Tento příklad mimo jiné ukazuje i na všeobecnou problematiku dezinformací a jejich případného trestání. Mohlo by se totiž reálně dotknout i těch, kteří proti nim bojují. Stačí se trochu rozvášnit na Twitteru a popustit uzdu své bujné fantazii.
