Můžete Jiřího Ovčáčka nemít rádi, ale jedno se mu nedá upřít, a to jeho profesionalitu. Jestli si někdo myslí, že mluvčí Ovčáček nedělal přesně to, co se od něj vyžadovalo, tak se hrubě mýlí. Naopak mluvčí nově nastupujícího prezidenta Markéta Řeháková ukázala amatérismus již po sčítání hlasů svým infantilním a neprofesionálním projevem. Začínám mít navíc podezření, zda netrpí egománií.
Egománie se vyznačuje přehnanou až patologickou sebestředností, egocentričností a samolibostí. Bylo to hned ve volební odpoledne, kdy Pavlova mluvčí strhla svým infantilním a teatrálním vystoupením veškerou pozornost na svou osobu, přičemž hlavní hvězdou měl být pochopitelně nově zvolený prezident Pavel.
V rozhovoru pro CNN Prima News následně okomentovala svou kritiku tím, že ji kritizují lidé, kteří nikdy nevyhráli volby. Vtipem je, že ani ona volby nevyhrála. Při projevech Pavlovy mluvčí mám však pocit, že prezidentské volby vyhrála právě ona a do úřadu nastoupí sama, nikoliv Petr Pavel, který volby skutečně vyhrál.
Když se vrátím k jejímu předchůdci, Jiřímu Ovčáčkovi, tak ten plnil svou práci od prvního momentu na maximum. Dopouštěl se sice někdy kontroverzních výroků, ale šlo o replikaci Zemanových názorů. Svého zaměstnavatele zastupoval po celou dobu svého hradního angažmá na jedničku, i když s jeho počínáním samozřejmě mnozí nesouhlasili.
Ovčáček pak také strhával na svou osobu část mediální pozornosti. Tato pozornost a nenávist určité části obyvatel by totiž jinak naplno patřila Miloši Zemanovi, takže v Zemanově případě plnil dokonale svou úlohu jakéhosi hromosvodu.
U nově nastupující mluvčí Markéty Řehákové nejde o žádný hromosvod verbálních útoků na osobu zvoleného prezidenta, ale připadá mi, že jde jednoduše o její nezvládnuté ego. Ve stejném egocentrickém duchu je veden kupříkladu i její nedávný rozhovor pro Deník N, kde řeší sebe samou a hlavně reakce na svou osobu.
Markéta Řeháková by tedy měla opravdu brzy pochopit svou roli, do inaugurace má ostatně ještě nějaký čas, jinak by mohl Petr Pavel začít v dohledné době přemýšlet o její náhradě, pokud si chce zachovat vlastní důstojnost.
